Cukr je zlo. Tuky jsou zlo. Sacharidy jsou zlo. A za chvíli budeme mít pocit, že nejlepší je nejíst vůbec.
Někdy mi přijde, že jsme ze zdravého životního stylu udělali soubor zákazů a příkazů. Přitom tak jednoduché to není. Cukr je zdrojem energie. Při dlouhém sportovním výkonu může být dokonce užitečný. Zároveň ale víme, že nadměrná konzumace přidaných a dalších volných cukrů našemu zdraví neprospívá. Takže kde je pravda?
Možná problém není samotný cukr, ale naše potřeba označit jednu věc za nepřítele a druhou za zázračné řešení.
Jednou nesmíme máslo. Potom je špatné pečivo. Příště nám někdo vysvětlí, že bez speciální diety nikdy nebudeme zdraví. A my místo toho, abychom přemýšleli o celkovém jídelníčku, pohybu a vlastních potřebách, hledáme další pravidlo, které máme dodržovat. Neříkám, že máme jíst sladkosti od rána do večera. Ani že výživa nemá jasná zdravotní doporučení. Říkám jen, že zdravý životní styl nemusí být život plný strachu z každého sousta.
Pro mě samotného je důležitý pohyb, radost, zkušenosti a rovnováha. Ne pocit viny, když si člověk po výletě dá kus dortu.
A co vy?
Máte nějaké jídlo, které jste si roky odpírali, protože vám někdo řekl, že je nezdravé? A pomohlo vám to skutečně žít lépe, nebo vám to jen přidalo další starosti? Pojďme si o tom promluvit. Klidně s rozdílnými názory.



