Jak nás ovlivňuje v různých sportovních disciplínách
Psychické zátěže ve sportu Sport včetně běhu vyžaduje jistou psychickou rovnováhu, přestože jí sám může napomáhat. Věnujeme-li se často nějaké aktivitě, vyvstávají nové problémy (nejen) z její závaznosti. …
Pohybové (organické) zdroje radosti
Při sportu a nebo záhy po něm můžeme prožívat euforické pocity a cítíme jeho slastné účinky. Čím to?
- Dochází k oxygenaci CNS, tedy prokysličení mozku díky lepšímu prokrvení. Jinými slovy pohyb zlepšuje proudění krve mozkem, ovlivňuje jeho stavbu a zvyšuje dostupnost neurotransmiterů. Vědecké pokusy a studie dále dokazují, že opakovaná fyzická zátěž způsobuje v mozku chemické změny, které přispívají ke zlepšení paměti a schopnosti se učit. Pokud se děti věnují nějaké fyzické aktivitě, snadněji se učí novým věcem. Podobně u starších lidí, kteří chodí např.pravidelně na procházky, se projevují lepší duševní schopnosti.
- Dochází k vzestupu vylučování norepinefrinu (noradrenalinu), který zlepšuje náladu. Taktéž urychluje srdeční tep, zvyšuje rozklad glykogenu a roztahuje cévy v kosterních svalech a zvyšuje tak jejich okysličování.
- Po delším cvičení se více vylučují endogenní opiáty, které většina lidí zná jako endorfiny – hormony štěstí. Kromě toho, že zlepšují náladu, tlumí také bolest.
- Dochází k tzv. „pyrogen efektu“, tj. k prohřátí organismu. Znáte ten příjemný pocit, když jdete ze sauny
- Princip psychologické antistresovosti sportu je vlastně velmi banální. Odvedeme pozornost z existenční pracovní roviny do nevážné roviny zábavy a hry. Je to takový mechanismus emočního přeladění a odreagování. Nové zážitky a emoce překryjí a ve svých důsledcích sníží předchozí emoční napětí. Jedna moje klientka řešila velmi intenzivně vztahový problém a to, že je „jím ubíjena“. Byl s ní neustále, probouzela se s myšlenkou nefunkčního vztahu, v práci se nemohla soustředit, s rodinou a kamarády neustále problém diskutovala… Nedalo mi to. Nevěřím, že je problém přítomný neustále nebo alespoň ne neustále stejně intenzivně. Vyptávala jsem se, kdy je s ní problém o trošku méně než obvykle. Nakonec si uvědomila, že při spinningu „nemá na problém čas“. To byla důležitá „výjimka z problému“ a bod naší terapie.Při pohybu funguje i mechanismus katarze (očištění). Při některých sportovních aktivitách, které mají svou podstatou agresivní náplň, dochází k redukci napětí (typicky box).
Mě se deprese netýká
Všechny psychické poruchy, jakými jsou například různé úzkostné stavy či deprese, souvisí s napětím. A psychické napětí se podepíše také na naší fyzické schránce – zvyšuje se svalový tonus, svaly se zkracují.
Z tohoto začarovaného kruhu vede kupodivu jednoduchá cesta ven – je potřebné svalový tonus snížit a napětí ve svalech uvolnit. Jak? Stačí se hýbat.
Při každém pohybu se tělesná teplota zvyšuje, což má za následek uvolnění svalového napětí. Ve chvíli, kdy se svaly uvolní, začne se jejich pohoda přenášet také do naší mysli, kde navodí pocity klidu. Pravidelně sportující lidé mají ve srovnání s lenochy mnohem nižší výskyt různých psychických poruch (úzkostných stavů, depresí, frustrací, …). Pohyb je tedy velmi účinnou prevencí těchto potíží.
Konečně můžu spát
Dnešní uspěchaná doba jen podporuje řadu spánkových poruch, nejčastějšími jsou asi nespavost, případně spánková inverze. Pohyb nám může pomoci také v této oblasti.
Správná míra cvičení a sportu ve dne nás dostatečně vyčerpá, a tudíž večer dokáže zkrátit dobu, kterou potřebujeme k usnutí. Navíc také zkvalitňuje celý spánkový cyklus.
Řešením pro lidi, kteří trpí chronickou únavou a ospalostí tudíž není šetřit se a nedělat nic. Naopak, k odstranění chronické únavy a zlepšení spánku je sport jako stvořený.
Už po pár měsících pravidelného sportování na sobě můžete zpozorovat, že jste nabiti energii jako nikdy dříve.
Prokrvení mozku
Při fyzické zátěži je krev pumpována vysokou rychlostí přes celé naše tělo včetně mozku. Díky tomu je mozek při sportu zvýšeně prokrvován a okysličován. Zvyšuje se naše pozornost, bystrost, filtrují se zbytečné informace. Mozek prostě běží na vyšší úrovni.
Při pravidelném sportování tak dochází k chemickým změnám v mozku a k obnově a vzniku nervových buněk. S tím se pojí zlepšení paměti a schopnosti učit se. S pohybem nám to jednoduše řečeno lépe myslí.
Jak často sportovat?
Zde univerzální návod neexistuje. Člověk by se měl hýbat každý den, ale zároveň musí umět pracovat s intenzitou sportu tak, aby si naopak neubližoval. Protože i sport může mít vedlejší účinky.
Pokud například zvolíte jako svůj nový sport běh a přestřelíte začátek – budete trénovat víc, než na co je vaše tělo zatím připraveno – můžete se setkat s obrovskými bolesti lýtek či chodidel. Pohyb je tudíž potřebné tělu dávkovat a četnost a intenzitu upravovat postupně. S tím se pojí také vybavení. Konkrétně u běhu je to jednoduché, je to nejdostupnější sport – postačí správně vybrat běžecké boty. U jiných druhů sportů může být výběr potřebné výbavy náročnější.
S ohledem na to je vhodné ze začátku zařadit pravidelný sport každý druhý, maximálně třetí den, a ve dnech volna si vybrat něco méně namáhavého – například příjemnou procházku lesem nebo bruslení. Vše je ale zcela individuální. Někdo může sportovat každý den a nic ho bolet nebude – je to dáno konkrétní fyzickou výbavou jednotlivce.
Shrnutí
Pravidelně sportující jedinec tak bude mnohem psychicky odolnější a bude se lépe vyrovnávat s jakýmkoli stresem. Zlepšená bude také jeho adaptace na změnu okolních podmínek. Bude více či méně (záleží také na konkrétní psychické výbavě jednotlivce) imunní vůči psychickým poruchám a špatným náladám. Zlepší se kvalita jeho spánku a mozkových funkcí.
