Zdá se to až neuvěřitelné, ale prodloužení života pravidelným sportem může být docela dramatické. Studie dánských expertů publikovaná v renomovaných Mayo Clinic Proceedings sledovala po čtvrtstoletí fyzickou aktivitu tisíců obyvatel Kodaně v jejich volném čase, který věnovali konkrétnímu sportu. Na druhém pólu pak byla jiná skupina lidí se sedavým způsobem života. U obou komunit vědci sledovali délku života.

„Překvapením bylo, že týmové sporty se jevily lepší nežli individuální, které byly fyzicky třeba i více intenzivní. Velké rozdíly v udávaném prodloužení délky života nešlo přičíst ani délce času strávené cvičením. Právě klubové aktivity s nejdelší dobou tréninku vykazovaly nejnižší přínos k prodloužení života,“ konstatoval doktor Petr Podroužek, odborný ředitel EUC Laboratoří.

Pohyb celého těla

Rozdíl v tom, že jeden druh sportu dopadl výrazně lépe než jiný, je nejspíš dán různou formou fyzické aktivity. „Nejlepších výsledků dosáhly sporty vyžadující náhlý velký výdej energie a pohyb celého těla, zatímco sporty typicky prováděné jako kontinuální zátěž, měly výsledky horší,“ řekl Podroužek.

Srovnání výsledků u joggingu, kde vyšlo prodloužení života o 3,2 roku oproti tenisu s 9,7 lety, může rovněž znamenat, že mírná zátěž je lepší než velká. U týmových sportů mohou hrát pozitivní roli také dobré vztahy mezi hráči a jejich pravidelné setkávání.

Tenis hraje dlouhé roky rovněž někdejší prezident Václav Klaus starší. Právě sport ho udržuje v dobré fyzické kondici i ve vysokém věku. Tvrdí, že individuální sport může být někdy výhodnější než kolektivní. „Výhoda u tenisu je, že vám stačí jeden člověk, kterému zavoláte, že máte dneska mezi dvěma státními akcemi čas, a od pěti do šesti jdete hrát. Tak zorganizujete volejbalové či basketbalové mužstvo velmi těžko,“ řekl Klaus před pár lety. Zároveň přiznal, že například košíková mu vždy byla bližší než právě tenis.

Snížená úmrtnost

Obdobné závěry jako aktuální dánská studie o prodloužení života díky sportu přinesl před třemi lety British Journal of Sports Medicine v roce 2016, a to ze sledování 80 tisíc účastníků a porovnávání aktivních sportovců se skupinou se sedavým životním stylem. I zde bylo shodně zjištěno snížení rizika úmrtnosti o 47 procent zejména u týmových sportů – tenisu, badmintonu a squashe.

„Výsledky studií sice nelze shrnout ve smyslu – zde je jasná příčina a jasný důsledek, nelze je ale ani podceňovat. Ukazují nám směr dalšího uvažování a výzkumu v oblasti prodloužení zdravého aktivního života. A jak se ukazuje – nejlépe s týmovými sporty a s dobrými přáteli,“ dodal doktor Petr Podroužek.