Není známý efektními kličkami ani prvenstvími v bodování NHL, a tak byl dlouho relativně přehlížený.
To už neplatí. Devětadvacetiletý centr Barkov vyhrál s Floridou druhý Stanley Cup v řadě a sbírá individuální trofeje, z nichž nejvíc vyčnívá Selke Trophy pro nejlépe bránícího útočníka soutěže. Statný Fin ji nedávno získal podruhé v řadě a celkově potřetí.
Možná by ale do takových výšin nevzlétl, kdyby mu v počátcích zámořské kariéry nestál po boku Jágr.
Legendární Čech přišel na Floridu výměnou z New Jersey během sezony 2014/15, Barkovovy druhé v NHL.
Navzdory věkovému rozdílu 23 let si na ledě porozuměli. Společnost v první lajně jim dělal ještě kanadský křídelník Jonathan Huberdeau.
Barkov byl už tehdy považovaný za zodpovědného hráče směrem dozadu. V hlasování o Selke Trophy se to ale projevilo jen čtvrtým místem na jednom novinářském lístku. Což celkově znamenalo dělenou 38. příčku.
V dalším ročníku, prvním kompletním vedle Jágra, už ale Barkov získal spoustu hlasů (dva novináři ho dokonce měli jako jedničku) a skončil šestý před Sidneym Crosbym.
V první desítce nebo alespoň dvacítce se pak umisťoval i v následných sezonách. A v roce 2021 konečně triumfoval.
“Být nejlepším defenzivním hráčem, to je dar. Vím, o čem mluvím, hrál jsem s Ronem Francisem,” řekl nedávno Jágr oficiálnímu webu NHL. “Abyste jím byli, musíte obětovat ofenzivu ve prospěch bránění – a to moc kluků nechce udělat. Takže mě trochu překvapilo, jak se (Barkov) vyšvihl. Když o tom ale dál přemýšlím, tak mě to vlastně nepřekvapuje, protože si stačí vzpomenout, jak se přizpůsoboval mně.”
Jágr přišel na Floridu krátce po svých 43. narozeninách. Pořád vynikal hokejovým citem nebo držením puku, ale bruslařsky ztrácel. Potřeboval, aby se mu mladší a rychlejší parťáci přizpůsobili.
“Já jsem se jim přizpůsobit nemohl. Byli rychlí. Hráli jinak. Já jsem zrychlit nemohl, ale oni mohli zpomalit. Věděli, že jen tak si lajna sedne,” líčil Jágr.
“Primárně to bylo na Barkym jako na centrovi. A pokud se dokázal přizpůsobit mně, znamená to, že se dokáže přizpůsobit defenzivě. Že se dokáže obětovat. Obětovat ofenzivu ve prospěch obrany. Je to dar,” doplnil český křídelník, jenž v uplynulém ročníku hrál za Kladno a stále neukončil kariéru.
Poslouchal a pracoval
Spojení Barkov – Jágr nakonec vydrželo dvě kompletní sezony. První jmenovaný z nich těží dodnes.
“Bez jeho příchodu a toho, co jsem se od něj naučil pouhým sledováním, bych teď nebyl ve stejné pozici,” přiznal finský centr. “Pozoroval jsem ho pořád, každičkou vteřinu, zajímalo mě, co v různých situacích dělá.”
Společně absolvovali nespočet tréninků navíc. “Všechno, co jsem dělal já, dělal taky,” zavzpomínal Jágr. “Přišlo mi to vhod, protože jsem potřeboval parťáka. Dřít sám, to je docela těžké. Bylo vidět, že se chce zlepšit, takže poslouchal a pracoval. Nakonec po týmových trénincích a zápasech makal v hale ještě déle než já.”
Některé Jágrovy tréninkové metody vydržely Barkovovi dodnes. V létě například hodně trénuje s hokejkou se závažím. Jde mu o efektivitu, o napodobování pohybů ze hry.
Když se o tom Jágr dozvěděl, hned se pousmál. “Jak stárnete, tak nechcete vynakládat energii na něco, co na ledě nevyužijete na sto procent, protože to je plýtvání. Než cokoliv udělám, popřemýšlím o tom, a všechno, co dělám, je stoprocentně spojené s hokejem. Barky to teď ví taky,” dodala česká legenda.
